publikace

Zkrácení dolní končetiny a sakroiliakální kloub

 6. sjezd MSM (2000)

MUDr. Zdeněk ŠOS
strana: 1
obrázky: 1 2 3 4 5a 5b 6 7 8 9 10 11 12a 12b 13a 13b 14a 14b 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 

Unikátnost SIK ohledně anatomické stavby a pohyblivosti
špatná dostupnost při vyšetření manuálním i přístrojovém
rozsah pohybu ? osa pohybu?

15 testů pro dysfunkci SIK

- založené na vyhmatání určitých bodů na kostech pánevních či os sacrum

- testy bolestivosti

- rozdílná délka končetin jako test dysfunkce SIK

Incidence rozdílné délky DK – ve studiích frekvence v populaci kolísá mezi 60-90%.

pravá DK bývá častěji delší

vysoká korelace s bolestmi v oblasti kříže a bederní páteře.

Způsobuje rozdílná délka končetin potíže?

není absolutní hodnota,

obvykle do diference 1-2cm nepůsobí žádné klinické potíže,

Existují však doklady o potížích např.běžců event. u lidí, kteří stojí celý den ,i při diferenci 3mm.

v jedné studii u pacientů s diferencí DK mělo 15% bolesti v zádech proti 4% v kontrolním vzorku.

Klasifikace rozdílné délky DK:

A/ anatomická

hemihypertrofie/

- trauma

- popáleniny, infekce

- pooperační zkrácení

růst, Wilmsův tumor/

- neurologické onemocnění /polio/

 

B/ funkční

- dysfunkce SIK

- spinální anomálie /např.skolioza/

- dysfunkce kyčelního kloubu vede ke

kompenz.změnám kloubu i svalů

 

Kompenzace zkrácení DK:

-může se objevit na kterémkoliv kloubu DK, každý pacient je jedinečný

-v oblasti nohy inverze delší nohy, everze kratší nohy

-v oblasti hlezna plantární flexe kratší nohy

-v oblasti kolena flexe či valgizace delší nohy

- v oblasti pánve a páteře/ skolioza/

 

Měření dolní končetiny:

- vzdálenost od spina il.ant.sup. k vnitřnímu kotníku

- vzdálenost od spina il.ant.sup. k zevnímu kotníku

- vzdálenost od pupku k vnitřnímu kotníku

- rtg, CT, magn.rezonance

Problémy při měření: při instrum.měření finanční a přístrojová náročnost, při ručním měření potíže u velmi obezních a muskulárních jedinců, přesto měření nejsou špatná při diskrepanci větší 1cm.

 

Zkrácení bérců, stehenní kosti

nohy pokrčené v kyčlích a kolenou do 90st., při zkrácení bérců je u kratšího bérce koleno níže a distálněji, u kratšího stehna je koleno níže a kraniálněji.

 Test Derbolowského

pacient leží na zádech v polosedě, opřený o lokty, sledujeme vzájemnou polohu obou vnitřních kotníků. Nohy pacienta držíme lehce nad podložkou, při úplném posazení se při dysfunkci SIK pohybuje jedna končetina dále než druhá.

Sakroiliakální posun

porovnání výšky hřebenů pánevních kostí, předních a zadních spin,

fenomén předbíhání/ vstoje nebo vsedě – Piedallu , Sitting Flexion Test – pacient sedí na lůžku nebo na židli, palpujeme zadní spiny, při předklonu pacienta sledujeme jejich pohyb. Pravá zadní spina je často uložená výše, vpředu níže/.

Spine sign

vzdálenost L5 od zadní spiny, při pokrčení DK na straně blokády SIK se vzdálenost nemění.

Gilletův test

vstoje palpujeme u pacienta zadní spiny, při zvednutí nohy při volném SIK dojde ke snížení zadní spiny.

Patrickův test

pacient leží na zádech, vyšetřovanou DK má flektovanou v koleně a dotýká se o druhé koleno. Tlakem na protilehlou spina il.ant.sup. fixujeme pánev a u vyšetřované DK zvětšujeme abdukci. Při volných kyčlích a adduktorech je omezení abdukce známkou poruchy SIK.

Extenční test

pacient se zvedá na loktech, palpujeme zadní spiny, při hypomobilitě SIK snížená pohyblivost proti druhé straně.

Vyšetření dle Mennela

pacient je v poloze na zádech, jednu DK flektuje v kyčli a koleně, přitáhne siji k hrudníku, druhá DK visí z lůžka dolů, tlakem provádíme protirotaci os sacrum a os ilium.

Vyšetření ale není typické pro SIK, je pozitivní i při zkrácení m.iliopsoas, zkrácení m.femoris, při coxartroze, poruše bederní páteře.

Vyšetřování pohyblivosti os ilium proti os sacrum vleže na zádech – tlak na koleno při pravoúhlé flexi v kyčlích a addukci stehna.

Vyšetření SIK

vleže na boku, tlak na hřeben pánevní kosti směrem k podložce a kraniálně,

pacient leží na zádech, addukce stehna při pravoúhlé flexi v kyčli, fixujeme přední spinu téže strany,

při poloze na břiše zvedáme přední spinu a palpujeme druhou rukou vedle zadní spiny.

 

Lepší podkládat vědomostmi než podpatěnkou

 Pacient má nestejně dlouhé DK, ale vlivem dysfunkce SIK se DK jeví jako stejně dlouhé.

Pacient má nestejně dlouhé DK, např. o 2cm, dysfunkce SIK změní délku na rozdíl 1cm, podložení podpatkem tento stav fixuje.

Pacient má zkrácenou DK, SIK volné, podpatěnka je indikována.

Pacient při jedné kratší DK nosí podpatěnku, při blokádě SIK má náhle pacient pocit delší končetiny. Podpatěnka zde je i kontrolním prvkem volného SIK.

Pacient má stejně dlouhé DK, vlivem dysfunkce SIK se jeví DK kratší. Pokud podložíme tento stav, budeme jej fixovat a pacienta poškodíme.

 

strana: 1
obrázky: 1 2 3 4 5a 5b 6 7 8 9 10 11 12a 12b 13a 13b 14a 14b 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28