Blog: REHABILITACE ŠOS

Práce není jen práce, ale patří k ní i odpočinek. Výkon práce však nesmí přesáhnout 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut; mladistvému zaměstnanci (osobě mladší 18 let) musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Přestávka v práci na jídlo a oddech může být rozdělena do několika částí v trvání nejméně 15 minut. Platí však, že přestávky v práci na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci pracovní doby, a proto nelze o ně pracovní dobu zkracovat. Poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby. Tolik Zákoník práce.

Práce je únavná a je třeba si na ni dávat pozor. Jednoznačně se nedá prohlásit, že šlechtí člověka, spíše nás přetěžuje a poškozuje. Zvláště když je jí moc.

Nejen neschopnost, ale doslova absence odpočinku je pro mnoho lidí velikým problémem. Odtrhnout se od práce nebo sledování zpráv je pro ně úkolem nad jejich síly. Důsledkem bývá vyhoření a samozřejmě pokles pracovní výkonnosti. Schopnost dělat několik věcí najednou (multitasking) je totéž jako sedět na více židlích najednou. Dělat stejně kvalitně několik věcí nelze. Začnete dělat chyby, úkoly nezvládnete a vyčerpáváte se.

Pozitivní vliv kratší pracovní doby na produktivitu je mnohokrát potvrzený fakt. Kratší pracovní doba znamená vyšší produktivitu. Při pohledu na statistické údaje poměru produktivity k délce týdenní pracovní doby je zjevné, že nejen historicky (zkrácením práce z původního 12 hod denně od pondělí do soboty) ale i dnes vede kratší pracovní doba k lepším výsledkům. Z těchto údajů vyplývá, že například v Belgii se 7 hodinovou pracovní dobou ve výsledku udělají dvakrát tolik práce než u nás s 8 hodinovou pracovní dobou. V Holandsku mají dokonce o 5 hodin týdně méně než v Belgii (tj. 6 hodin, 29,7 hodin týdně) a přitom mají skoro stejnou produktivitu práce.

Prokázalo se, že když tráví člověk v práci týdně více jak padesát hodin, riziko ischemické choroby srdeční stoupne o 40%. Tedy příliš mnoho práce je skoro tak nebezpečné= jako kouření. Budete – li pracovat denně jedenáct i více hodin, máte dobrou šanci utrpět mozkovou mrtvici.

K lepším výsledkům vede např. pozdější začátek školy. Například v Británii došlo na některých školách k pokusům posunout začátek výuky o hodinu později (na 9 hodinu). Výsledky byly fascinující. Došlo k dramatickému zlepšení výsledků žáků, děti si výuku oblíbily, a měly dokonce tendenci chodit večer samy spát. Potvrzuje to i přetrvávající dojem, že ten ustavičný kvap neprospívá ničemu. Zřejmě stačí nechat děti prospat a nestresovat ranním vstáváním.

Zkrátka a dobře, přestaňte v práci trávit veškerý čas a vyražte na dovolenou. Pokud ve středním věku málo odpočíváte, budete mít horší zdraví a dříve umřete. Odpočatí lidé jsou produktivnější. U administrativních povolání se prý skutečné práci věnují lidé necelé tři hodiny. Zbytek tráví klábosením, jídlem, brouzdáním po internetu a telefonováním.

V Japonsku údajně čtvrtina lidí pracuje více jak 80 hodin přesčas měsíčně a čtvrtina z nich trpí příznaky z přepracování.

Všechny dosud vydané texty najdete na ww.reha-arnika.cz (http://www.reha-arnika.cz/index.php/rehabilitacehorni/okenko-rehabilitacniho-lekare). Napište nám nebo zavolejte, jaké téma by Vás zajímalo…

Zdeňka Šosová a MUDr. Zdeněk Šos, Rehabilitace Šos sro, Dobrovského 254, H.Týn, tel. 379 428 620.  Na vyšetření u našich lékařů se objednávejte telefonicky na těchto telefonních číslech ráno mezi 7. a 8. hodinou.