Blog: REHABILITACE ŠOS

Hledání na našem webu:

Bolesti u dětí – 3. část (Pohybové aktivity a sport)

Neřešíme-li příčinu bolestí u dětí, může docházet v průběhu růstu ke zhoršení celkového stavu. Na páteři může docházet k deformitám, mění se i klouby zejména na dolních končetinách a bolesti se stupňují. Kvalita života může být v budoucnu výrazněji omezena. Dospělí řeší bolesti zad a kloubů útlumovými léky, obstřiky, někteří vyžadují i operace. V mnoha případech můžeme počátek potíží nalézt v dětství nebo v mládí.

Jak proti tomu bojovat?

Od narození preferovat spontánní pohyb. To je lezení, chůze, běhání, skok. Již u malého dítěte nechat jej hlavně lézt, nesnažit se ho zvedat. Dítě není malý dospělý. Chceme - li si s ním povídat a hrát, musíme na zem k němu. Dítě nemůžete nutit k činnosti, musí samo chtít, není to cvičená opice, aby se postavilo na jednu nohu, když ho chceme předvést známým. Až bude dítě zralé svalově, samo se postaví. Znovu opakuji: nedívejte se na tabulky vývoje, každé dítě je jiné. Jestli to jedno dítě zvládne v roce, druhé s tím může mít potíže ještě ve dvou létech. Tak to je, nedělejte z toho vědu a netlačte na ně. Většinou se děti nevyvíjejí rovnoměrně, v některých činnostech jsou napřed, v jiných zase pozadu. Pokud na děti budeme tlačit, uvádíme je do stressu a můžeme si docela dobře vypěstovat u něho autistické rysy.

Někdy se mě rodiče ptají, jaký pohyb doporučuji. Doporučuji normální spontánní pohyb, běhat, běhat, běhat... Tím se přirozeně rozvíjí celý svalový systém, protože svaly nepracují izolovaně, ale v celých řetězcích. Nemůžeme zatěžovat jen jednu skupinu svalů. Člověk je uzpůsoben k pohybu, ne k sezení. A zvláště v období růstu.

Různé cvičební systémy nejsou pro děti příliš vhodné, jsou jen návodem a pomůckou. Dítě není schopné ( a ani by ho to nebavilo) provádět opakovaně nějaké stejné pohyby. Několikrát udělá cvik tak jak si přejeme, podruhé již pohyb zjednoduší. Rozhodující je volný pohyb. Takže doporučuji všechny sporty, všechny aktivity, ale musí je podporovat především rodiče! Rodiče v nákupních střediscích slyším křičet na děti: Nelítej, nech toho atd…“

Když vyšetřuji dítě a zjišťuji nějaký problém pohybového ústrojí, ale rodiče jej vedou k pohybu a i některým sportům, nemusí k nám děti chodit na rehabilitaci a přijdou jen na kontroly.

Obecně doporučuji kolektivní sporty, protože jsou většinou i symetrické z hlediska pohybu, např. míčové hry. U dětí do deseti let je výhodné se věnovat více aktivitám, nespecializovat se. Tedy běhat, plavat, jezdit na kole, hrát míčové hry. Každá činnost zaměstnává jinou svalovou skupinu, ale vždy celé tělo. Důležitá je konstituce dítěte, pokud je dítě křehké, astenické, nemůžeme pro něho volit stejné aktivity jako pro spíše svalovější typy.

Nejhorší přístup k pohybu je brzká specializace na jeden sport, např. v sedmi letech dělat jen tenis, golf apod. A pokud se dítě věnuje podobnému sportu, je nutné vyrovnávání jinými pohybovými aktivitami. A vždy stále myslet na správnou obuv, event. ortopedické vložky, pokud jsou nutné.

Pěstování svalů je nezbytné pro zdraví, ale mnoho rodičů i dětí tvrdí, že je to nebaví. A tak se ptám: A co dýchat a vylučovat, to vás baví?

MUDr. Zdeněk Šos, Rehabilitace Šos sro, Dobrovského 254, H.Týn, tel. 379428620,  

Na vyšetření u našich lékařů se objednávejte telefonicky na těchto telefonních číslech ráno mezi 7. a 8. hodinou.