Blog: REHABILITACE ŠOS

Hledání na našem webu:

Bojujme o delší život

Naši předkové před tisíci léty byli lovci, sběrači nebo nomádi a denně nachodili a naběhali odhadem dvacet kilometrů. Mnozí lidé dnes nenachodí za den ani jeden jediný kilometr. V průměru sedíme denně sedm hodin, z toho jsou asi tři hodiny u televize nebo  surfování po internetu.

Sezení se stalo významným rizikovým faktorem, nové kouření! V drtivé většině je jako rizikový faktor podceňováno . Při monotónním dlouhém sezení klesá svalová aktivita, aktivita krevního oběhu, klesá i aktivita metabolismu, samozřejmě klesá i výdej energie, je prokázán pokles výkonu mozku, koncentrace a výkonnosti mozku. Stoupá hladina cholesterolu, hodnoty inzulinu a tím i riziko vzniku nemocí jako je cukrovka typu 2, nadváha, nemoci žil, rakovina. Zvyšuje se riziko bolestí v zádech, bolestí hlavy a zhoršuje se držení těla. Zvyšuje se riziko duševních nemocí, např. depresí. Zvyšuje se tlak na meziobratlové destičky. Zvyšuje se chybovost při práci.

Myslím, že výčet následků dlouhého sezení určitě stojí za zamyšlení, ne?

V americkém státě Illinois  skupinu seniorů ve věku 60-78 let  vybavili pohybovými senzory. Všichni byli zdraví, ale nebyli to žádní sportovci. Senzory nosili většinu dne. Vědci zkoumali pomocí magnetické rezonance činnost mozkové tkáně, hlavně bílé hmoty, která hraje důležitou roli při zpracování informací, vzpomínkách a řeči.  Došli k závěrům, že lidé, kteří středně až úsilovně ( do zpocení) trénovali, měli méně  škod na mozku. Poku d se pravidelně pohybovali, prokazovali nadprůměrně dobráý stav bílé hmoty mozkové. Bohužel dlouhé sezení zase tento nález ničilo. Dokonce i ti, kteří po celodenním sezení půl hodiny provozovali jogging, si nemohli být jistí, že odstraní následky dlouhého sezení.

 Kodaňská studie z r. 2013 prokazuje, že pohybově aktivní lidé žijí o 5-6 let déle než lenoši a v průměru se u nich objevují nemoci o osm let později. Není to dostatečná motivace pro pohyb?

Stále zůstává otázkou, kolik je přiměřená dávka pohybu. Existuje termín MET ( z anglického metabolit equivalent of task) – energie, kterou spotřebujeme v absolutním klidu vleže za minutu ( MET=1). Energie se mění dle typu aktivity a její intenzity. I klidová hodnota je jistě rozdílná individuálně, ale přesto orientačně s ní můžeme kalkulovat.

 Světová zdravotnická organizace doporučuje týdně 600 MET. Pro vaši představu: MET za minutu: chůze 3, pomalé tancování 3, chůze 5km/hod 4,  pomalé plavání 4.5, tenis 5, jízda na kole 6, lyžování 7, běh 8km/hod 8, golf ( ale nosíte si hole) 4.5,  squash 12, sprint 14.

Příklad: 30 minut chůze  tempem 5km/hod. (MET=4) je tedy 30x4= 120 MET.

Jednoduchý tip a hlavně efektivní pro běžný den je opakovaně vícekrát denně vyjít schody nahoru. Podpoříte tím nejen své pohybové konto, zlepšíte svoji sílu a kondici. Např. kolem věku 60 let, pokud jste v pořádku, měli byste bez problémů vyjít schody do třetího patra.

Takže shrňme si předešlé údaje: Sedavé aktivity jen zřídka, mírná zátěž (práce na zahradě, nákupy, vycházky se psem, chůze po schodech) – denně nejméně 30 minut, vytrvalostní trénink ( jogging, nordic walking, tancování, plavání, jízda na kole) – 3x týdně kolem 60 minut.

MUDr. Zdeněk Šos, Rehabilitace Šos sro, Dobrovského 254, H.Týn, tel. 379428620. Na vyšetření u našich lékařů se objednávejte telefonicky na těchto telefonních číslech ráno mezi 7. a 8. hodinou.