Reha Arnika

....rozhýbáme vaše tělo

Akutní případy budou ošetřeny v daný ordinační den po domluvě s rehabilitačním lékařem.


 

Okénko rehabilitačního lékaře

Neřešíme-li příčinu bolestí u dětí, může docházet v průběhu růstu ke zhoršení celkového stavu. Na páteři může docházet k deformitám, mění se i klouby zejména na dolních končetinách a bolesti se stupňují. Kvalita života může být v budoucnu výrazněji omezena. Dospělí řeší bolesti zad a kloubů útlumovými léky, obstřiky, někteří vyžadují i operace. V mnoha případech můžeme počátek potíží nalézt v dětství nebo v mládí.

Jak proti tomu bojovat?

Od narození preferovat spontánní pohyb. To je lezení, chůze, běhání, skok. Již u malého dítěte nechat jej hlavně lézt, nesnažit se ho zvedat. Dítě není malý dospělý. Chceme - li si s ním povídat a hrát, musíme na zem k němu. Dítě nemůžete nutit k činnosti, musí samo chtít, není to cvičená opice, aby se postavilo na jednu nohu, když ho chceme předvést známým. Až bude dítě zralé svalově, samo se postaví. Znovu opakuji: nedívejte se na tabulky vývoje, každé dítě je jiné. Jestli to jedno dítě zvládne v roce, druhé s tím může mít potíže ještě ve dvou létech. Tak to je, nedělejte z toho vědu a netlačte na ně. Většinou se děti nevyvíjejí rovnoměrně, v některých činnostech jsou napřed, v jiných zase pozadu. Pokud na děti budeme tlačit, uvádíme je do stressu a můžeme si docela dobře vypěstovat u něho autistické rysy.

Někdy se mě rodiče ptají, jaký pohyb doporučuji. Doporučuji normální spontánní pohyb, běhat, běhat, běhat... Tím se přirozeně rozvíjí celý svalový systém, protože svaly nepracují izolovaně, ale v celých řetězcích. Nemůžeme zatěžovat jen jednu skupinu svalů. Člověk je uzpůsoben k pohybu, ne k sezení. A zvláště v období růstu.

Různé cvičební systémy nejsou pro děti příliš vhodné, jsou jen návodem a pomůckou. Dítě není schopné ( a ani by ho to nebavilo) provádět opakovaně nějaké stejné pohyby. Několikrát udělá cvik tak jak si přejeme, podruhé již pohyb zjednoduší. Rozhodující je volný pohyb. Takže doporučuji všechny sporty, všechny aktivity, ale musí je podporovat především rodiče! Rodiče v nákupních střediscích slyším křičet na děti: Nelítej, nech toho atd…“

Když vyšetřuji dítě a zjišťuji nějaký problém pohybového ústrojí, ale rodiče jej vedou k pohybu a i některým sportům, nemusí k nám děti chodit na rehabilitaci a přijdou jen na kontroly.

Obecně doporučuji kolektivní sporty, protože jsou většinou i symetrické z hlediska pohybu, např. míčové hry. U dětí do deseti let je výhodné se věnovat více aktivitám, nespecializovat se. Tedy běhat, plavat, jezdit na kole, hrát míčové hry. Každá činnost zaměstnává jinou svalovou skupinu, ale vždy celé tělo. Důležitá je konstituce dítěte, pokud je dítě křehké, astenické, nemůžeme pro něho volit stejné aktivity jako pro spíše svalovější typy.

Nejhorší přístup k pohybu je brzká specializace na jeden sport, např. v sedmi letech dělat jen tenis, golf apod. A pokud se dítě věnuje podobnému sportu, je nutné vyrovnávání jinými pohybovými aktivitami. A vždy stále myslet na správnou obuv, event. ortopedické vložky, pokud jsou nutné.

Pěstování svalů je nezbytné pro zdraví, ale mnoho rodičů i dětí tvrdí, že je to nebaví. A tak se ptám: A co dýchat a vylučovat, to vás baví?

MUDr. Zdeněk Šos, Rehabilitace Šos sro, Dobrovského 254, H.Týn, tel. 379428620, navštivte také naše oddělení v Domažlicích, poliklinika u staré nemocnice, 2. poschodí, tel. 379484511.

Na vyšetření u našich lékařů se objednávejte telefonicky na těchto telefonních číslech ráno mezi 7. a 8. hodinou.

Mezi  lidmi platí obecně názor, že na bolavá záda se přikládá teplý obklad nebo se pacient ponoří do horké vany. Už méně se povídá o tom, že sice člověk vyleze z vany o trochu lepší, ale druhý den již vůbec  nevstane. Vzpomínám si ze své praxe na jednu příhodu, kdy mně zavolal kamarád, abych k němu přijel domů, že má ukrutnou bolest v zádech.  Běžně nejezdím na návštěvy k pacientům, takže jsem ho nějakou chvíli přemlouval, ať přijede do ordinace. Ujišťoval mne, že se opravdu nemůže pohnout, a tak jsem se vypravil k němu.  Bydlí v paneláku a když jsem přišel k němu do obýváku, našel jsem ho na zemi, opřeného o radiátor. Bylo to uprostřed zimy, takže radiátor byl téměř rozžhavený. A kamarád pravil, že chtěl zvednout televizi a prudce ho zabolelo v kříži. Seběhly se všechny báby z domu a jedna přes druhou doporučily, že nejlepší je teplo a právě ho opřely o radiátor. A on se již nezvedl.

Co se stalo? Když se ozývá bolest v zádech, např. po práci na zahradě, někdy při změně počasí, často jako nashromážděná únava svalů, je opravdu vhodný teplý obklad. Můžeme ho aplikovat suchý nebo vlhký. Můžete tedy použít elektrickou dečku ( pozor na probíjení), saunu  nebo pytlíky s gelem, které buď nahřejeme ve vodní lázni anebo vymrazíme( viz dále). Teplo uvolní ztuhlé svaly, pomůže zlepšit prokrvení oblasti a odplaví zplodiny, které se ve tkáni hromadí. Takový postup volíme opravdu často, zvláště jej preferují starší lidé.

Číst dál: Teplé nebo studené obklady

Měl bych se držet svého kopyta, tzn.  jak zacházet s naším pohybovým ústrojím. Dovolte mně tento výlet do jiných částí našeho těla. Důvod je prostý: již měsíc polehávám s rýmičkou a kašlem, a tak jsem nashromáždil docela hodně poznatků a tomto záludném problému lidského zdraví.

Začíná to většinou nenápadně, začneme posmrkávat, tu a tam si zakašleme a nic nevykašláváme. Nemáme teplotu, možná se někdo necítíme až úplně ve formě. Obecným zvykem je, že nad tím mávneme rukou, chodíme dále do zaměstnání a  potíže přecházíme. Většinou nám to opravdu projde. Ale asi to platí spíše u mladších jedinců, kde je rezerva organismu vyšší. U nás jedinců ve druhém poločasu nebo spíše v poslední třetině se takové přecházení většinou vymstí. Snad nejmenší  komplikací  je, že potíže trvají týdny a měsíce. Vzpomínám si, jak nám ve škole říkali, že ve dvaceti viróza a angíny trvají 1-2 týdny, po šedesátce to může být i několik měsíců. Přiznám se, že jsem tomu sám dlouho nevěnoval pozornost, až mne vlastní tělo letos upozornilo důrazně, že je to pravda. Následující rady jsou kompilací oficiální, východní  a „babské“ medicíny – vše co používám, protože nic  pořádně nefunguje.  Snad za nejlepší radu, kterou mohu nyní  dát, je opravdu zůstat v klidu, nepracovat a potíže vyležet. Vezměte si přírodu: všechno se na zimu ukládá do klidu, regeneruje, v aktivitách bychom měli polevit, spíše odpočívat. Patří sem nejen fyzické vypětí , ale i psychické.

Číst dál: Pár slov o rýmičce a kašlíku

   K dnešnímu zamyšlení mne inspirovala šedesátiletá pacientka, která přišla do ordinace s bolestmi kolenou, kyčlí a zad. Tedy s běžnými problémy v tomto věku.  Paní měla provedena všechna možná vyšetření, od rtg, CT i magnetickou rezonanci, opakovaně ležela v nemocnici a na léky měla tašku. Byl jsem zvědavý, co ode mne bude žádat a ona mne překvapila tím, že nerozumí tomu, že její vyšetření se dost liší, vadilo jí, že se prováděly opakovaně, když ji překládali z jedné nemocnice do druhé, a lišily se i názory lékařů, kteří ji ošetřovali. A tak se mne zeptala, jak je to možné a čemu má věřit.

Paní naťukla velmi častý problém, který se současné medicíny týká. Hned na počátku studia se nastávající lékař dozví zásadní věc: 80% správné diagnózy tvoří správně odebraná anamnéza a vyšetření pacienta. Anamnéza je historie pacienta – o jeho rodině a závažných nemocech, které se v rodině objevují (onemocnění srdce a cév, cukrovka, rakovina), o jeho předešlých nemocech a současných potížích. Jak potíže vznikly, jak se projevují, jak dlouho trvají, kde se potíže nacházejí apod. Ale také má anamnéza zaznamenat vše o jeho práci, co dělá, jakým způsobem, a také čím se baví po práci, zda se věnuje nějakému sportu nebo jen sedí doma u televize. Po tomto „výslechu“  má přijít vyšetření pacienta. Určitě pokud ho vidí lékař poprvé, měl by si ho vysvléknout do spodního prádla a prohlédnout „od hlavy k patě“. A určitě dospěje k nějakému závěru. Záleží samozřejmě na jeho znalostech a zkušenostech.  V tomto okamžiku by se mohly přidat vyšetření krve, moče, rtg a další vyšetření, abychom diagnózu podpořili.

Překotný rozvoj techniky ale posunuje i medicínu do svých spárů. Každým dnem se objevují a vylepšují nové vyšetřovací přístroje a přímo vnucují  lékařům, že bez jejich pomoci pacientovi nepomůže. Drtivá většina potíží pacienta přicházejících do ambulancí praktických i odborných lékařů jsou běžné jednoduché nemoci, které se dají odhalit  jen pozorným vyšetřením. Bohužel často ale nastává složité vyšetřování. Často si je ale pacient i vynucuje a lékař v obavě před možnou chybou raději uposlechne a pacientovi vyhoví. Vyšetření  se také musí objednávat, mnohdy i několik týdnů a měsíců dopředu. A to všechno stojí neuvěřitelné množství finančních prostředků.

Číst dál: Co se pacienti většinou nedozvědí

Říká se: kdo spí, nehřeší, ale můžeme našim zádům ve spánku i ubližovat a škodit. Jak ale ležet v posteli a neškodit svým zádům? Víme to dobře všichni: na zádech, na břiše, na boku. Někomu vyhovuje taková poloha, jinému zase jiná. Pokud bychom chtěli usnout v poloze, kterou nepreferujeme, budeme počítat dlouho ovečky ( výborná je také metoda, že si představujete tabuli, na kterou píšete velkými číslicemi pomalu jedničku, potom dvojku, trojku atd. Prý se k desítce nedojde). Ne každá poloha ale je výhodná pro naše záda.

Na zádech jsou záda opravdu nejvíce odlehčena, tělesná váha dobře rozložena. Dávejte si ale pozor na výšku polštáře, krční páteř musí se zády zůstat v jedné linii. Je i výhodný středně tužší polštář, aby se zase hlava nepropadala do záklonu. Nevýhodou je pouze uvolnění čelistní krajiny a jazyka, což vede ke chrápání., což může partnera rušit.

Poloha na boku je druhá nejvýhodnější, jedno jestli na pravém nebo levém boku. Někteří si naříkají jen při poloze na pravém boku, že je pálí žáha, při poloze levém boku, že jim tluče srdce, ale spíše jsou to zanedbatelné problémy. Z hlediska páteře a zad dochází také k uvolnění, chrápání je také mírné. Pouze pozor na polohu hlavy. Polštář musí vyplňovat prostor nad ramenem, aby nedošlo k úklonu hlavy. Vyplatí se na polštář si dávat ještě jeden menší tužší, který bude právě vyplňovat potřebný prostor, aby nedocházelo k úklonu hlavy. Přitažením nohou do  klubíčka se dostáváme do tzv. embryonální polohy, také velmi výhodné z hlediska uvolnění hlavně bederní páteře. Někteří partneři jsou zvyklí spát  na boku, přitištěni k sobě jako dvě lžičky v šuplíku.   Pokud je jim to příjemné, lze jen doporučit.

Číst dál: Zdravý spánek

 Při déletrvající jízdě v autě jste se jistě setkali s narůstajícími bolestmi a nepohodou, většinou v zádech a nohách.  Jízda autem dříve nebo později vede k napětí celého těla, a zhoršení držení těla. Často se dopředu předkláníme, máme většinou i dopředu předsunutou hlavu . Zvyšuje se napětí ve svalech, zkracují se prsní svaly, ramena se tlačí dopředu, všechny klouby, vazy i svaly volají o pomoc.

Obecně platí pravidlo, že bychom neměli překračovat jízdu bez odpočinku delší jak 2 hodiny. Potom by měla následovat přestávka nejen kvůli hygienické potřebě a jídlu, ale kvůli  narovnání a protažení. Většinou stačí projít se po parkovišti, řádně se prodýchat, několikrát se protáhnout např. opřeni o auto (třeba pro lepší fixaci si mírně stáhněte okénko u auta, abyste se mohli pevně přidržet). Zkusit předklon. záklon i úklony do stran, narovnat záda, zkusit si hybnost krku do základních směrů – předklon, záklon hlavy a otáčení do strany.  

Číst dál: Fit v autě

Lenost drtivě zasáhla současnou populaci, dokonce  se tvrdí, že  nedostatek pohybu může za bolesti zad až z 90%. Zní až neuvěřitelně, že ženy v průměru denně ujdou denně jen 800metrů pěšky a muži 500 metrů. Pokud je to i váš případ, není divu , že svalový aparát zeslábne. Naši kostru drží svaly, nepříznivě  na stav svalů reaguje i napětí a stress. Uspěchaný pracovní den a nedostatek odpočinku vede k napětí svalů až k jejich křečím. Nejvíce náchylné k tomu jsou svaly na šíji, ramenou a  zádech. Samozřejmě nemůžeme zcela pominout vliv věku, změny na kostech i meziobratlových ploténkách, danými opotřebením.  Někteří se vymlouvají na to, že ohnutí už byli prarodiče, a také si stěžovali na bolesti v zádech. Říká se, že až 50% lidé, které poznalo bolesti v zádech, je náchylnější na další epizody bolesti. A že jste po práci tak unaveni, že si musíte lehnout? Viděli jste někdy aktivní sportovce po výkonu? Jdou námahu svalů vyběhat nebo vyjezdit na rotopedu. Spálit kyselé produkty námahy, zaměstnat jiné svaly,  unavené svaly musí relaxovat.

Sezení není to pravé ořechové, to jsme zdůraznili již mnohokrát, ale je zdravější stání nebo předklon?  Platí v podstatě zákonitost, že sezení není vhodné pro zatížení zad, stání je horší a předklon nejhorší. A bohužel hlavně ženy si stání užijí především v domácnosti dostatek.  Vaření, úklid, žehlení. Stání je většinou spojeno i s předklonem. Lituji ženy , které k tomu ještě musí stát i v zaměstnání. Těm bych i věřil, že doma padnou do postele a nechtějí už o ničem jiném slyšet.

Číst dál: Upravte si kuchyni

Už jste vyzkoušeli alternativní metody léčení bolestí v zádech? – 1. část

V domácích lékárnách máme veliké zásoby léků na nejrůznější potíže, často již několik let propadlé. Ale co kdyby byly zapotřebí, že? Zapomínáme však na to, že většina potíží, zvláště pohybového ústrojí jde zklidnit i bez chemie. Bolesti v zádech mohou mít nejrůznější příčiny, ale také alternativní metody léčení jsou velmi bohaté. Mají ale jeden společný rys: mají probudit sebeuzdravující síly organismu. Chtějí podpořit vaše tělo a také samozřejmě bránit do budoucnosti recidivám potíží. Asi 40% pacientů při svých potížích nějaký způsob alternativní medicíny využili, často s úspěchem. Pravdou zůstává. Že musíte ale s léčbou souhlasit a chtít ji využít. Pokud by vás někdo k léčení akupunkturou nebo homeopatiky nutil a vám to připadalo směšné a nesmyslné, efekt se asi nedostaví.  U mnoha metod neznáme v současné době způsob jejich účinku , ale pokud nám neublíží, není důvod je zcela odmítat. U většiny těchto metod v jejich prospěch mluví i zkušenosti několika staletí ale i tisíciletí používání.

Číst dál: Už jste si vyzkoušeli alternativní způsoby léčení 1.-3.část

Stáří a domov pro seniory – 1. část

Několik let již měsíčně napíši několik řádek, abych vám poradil, jak nakládat se svými bolístkami a potížemi. Když si listuji časopisy, různými magazíny, poslouchám televizi a sleduji facebook, odevšad na mne vyskakují podobné rady, nyní již většinou doprovázené i nádhernými videoukázkami, jak to v těle je zařízené. Také se přidávají zaručené recepty na všechny potíže, řídnutí kostí, erekci a stárnutí.  Zákonitě musí člověk nabýt dojmu, že vše je jasné, vše je vyřešené a život je jedna slast. Připíjíme si na zdraví, přejeme si štěstí do dalších let a také se opravdu dožíváme vyššího věku. Ženy se již dožívají průměrně přes osmdesát let, muži se této hranici blíží. Také se jistě prodlužuje období, kdy se dobrému zdraví těšíme. Medicína zjišťuje, že vysloveně žádná nemoc nepatří ke stáří a nemusí jej nutně provázet, tedy není „povinná“. Pouze některé nemoci přicházejí častěji. 

V ordinaci trávím již čtyřicet let a mnoho pacientů léčím opakovaně během roku. Přestože se já i moji kolegové snažíme, skutečnost je taková, že tyto pacienty neumíme trvale vyléčit. Anebo možná pacienti příliš nedbají našich rad  a věří, že to nějak dopadne.   

Pokud nám to život dopřeje, není stárnutí jen dobou čekání na smrt (nedávno jsem slyšel rozkošný citát: stárnutí není podzimem života, ale jarem smrti). Asi zatím nezvládáme plně zabránit, aby se k nám nastěhoval Alzheimer, nezabráníme zcela rozvoji Parkinsonovy choroby, cukrovky, onemocnění srdce a postižení kloubů a páteře. Pacienti se mne ptají na vhodnost různých zaručených receptů a doplňků stravy. Většinou se usmívám a říkám, že určitě zaberou ty nejdražší. Těm se většinou věří nejvíce. Z mých článků opakovaně zaznívá rada na pravidelný pohybový režim, doporučuji chůzi s hůlkami.

Číst dál: Stáří a domov pro seniory 1.-3.část

Co mám dělat, nic mně nepomáhá…

Pacienti přicházejí do ordinací s čím dál větší porcí potíží. Vysoký krevní tlak, bušení srdce, bolesti hlavy, mezi lopatkami a v kříži, nespavost, únava. Když si s nimi povídám a zeptám se, jaké léky užívají, většinou si je nepamatují, ale mají celý jejich seznam sepsaný v peněžence. Raději se ani neptám, zda je opravdu všechny berou, ale vzhledem k tomu, že ke mně došli, tak si myslím, že je střídají podle fáze Měsíce. Jinak by museli mít ještě o mnoho potíží více, možná že by byli i mrtví.

Asi je nám všem jasné, že to dále takovým způsobem nejde.   -Celý svět kolem nás pádí nesnesitelným tempem, není čas na odpočinek, nároky se neustále zvyšují. Snažíme se být stále rychlejší, chytřejší, ale stále to nestačí. V mnoha oblastech, hlavně ve sportu jsme se dostali na hranice lidských možností. Ale chceme stále rychleji, výše. Za jakou cenu? To je na jiný článek.

Číst dál: Co mám dělat, nic mně nepomáhá...

 

   V naší republice řídnutím kostí, odborně nazývaným osteoporóza, trpí téměř milión lidí. Nejvíce jsou postiženy ženy po padesátce. Vlivem změn hladiny pohlavních hormonů u žen trpí osteoporózou až třetina žen v tomto období. Ušetřeni ale samozřejmě nejsou ani muži, i když méně ve srovnání se ženami. Obviňovat ale z tohoto problému jen hormony a stáří by bylo nespravedlivé, protože pevnost kostí vrcholí kolem věku 25 let. Do té doby se ukládají v těle minerály a vápník. Jako do banky. Stimulací pro správný vývoj kostí má i stále zmiňovaný pohyb, který  zvyšuje svalové napětí a podporuje ukládání nezbytných látek. Tím zlepšuje pevnost kostí. Jinými slovy: Kdo nemá pevné kosti v mládí, snadněji kost prořídne ve stáří.

Příznaky řídnutí kostí jsou zprvu nenápadné, většinou se o pár centimetrů zmenšíme a řidší kost je náchylnější  k přetížení, a objevují se bolesti. Nejvíce jsou postiženy obratle,  horní konce stehenní a pažní kosti, a zápěstí.   Nepříjemnou komplikací je potom i zlomenina v těchto oblastech.

Číst dál: Osteoporóza


 

MUDr. Zdeněk Šos

Pondělí:   8:00 - 12:00
Horšovský Týn - rehabilitace, na objednání,

tel. 379 428 620
Úterý:     8:00 – 12:00
Staňkov, na objednání tel.379484177

Holýšov, na objednání tel.379 491 583

Čtvrtek:   8:00 - 12:00
Domažlice, Poliklinika II, U Nemocnice 148,
na objednání tel. 374 442 000, mobil 601593370 
Pátek: 8:00 - 12:00
Horšovský Týn – na objednání tel. 379 428 620

MUDr. Iveta Holečková      

Úterý:     8:30 - 15:00
Domažlice, Školní ulice / rehabilitace J.Kalousové/

na objednání tel.606 336 509
Středa:   8:00 – 12:00
Horšovský Týn - dle objednávky tel. 379 428 620

Čtvrtek:  8:00 - 12:00
odpolední hodiny vyhrazeny dětským
klientům Horšovský Týn – dle objednávek tel. 379 428 620

Pátek:     8:00-12:00
Poliklinika II, U Nemocnice 148, rehabilitace,
Domažlice- tel. 374442000 dle objednání, mobil 601593370

Rehabilitace Horšovský Týn

pondělí- pátek
7:00- 15:00 dle objednávky

tel: 379428620.
Objednávat se můžete
od 7:00-8:00 denně

Rehabilitace Šos,
Poliklinika II, Domažlice

Pondělí- pátek 7:00-15:00
dle objednávek,
tel: 374 442 000

 

 

acum arcommini trezalka bioteta