Reha Arnika

....rozhýbáme vaše tělo

Akutní případy budou ošetřeny v daný ordinační den po domluvě s rehabilitačním lékařem.


 

Okénko rehabilitačního lékaře

Neřešíme-li příčinu bolestí u dětí, může docházet v průběhu růstu ke zhoršení celkového stavu. Na páteři může docházet k deformitám, mění se i klouby zejména na dolních končetinách a bolesti se stupňují. Kvalita života může být v budoucnu výrazněji omezena. Dospělí řeší bolesti zad a kloubů útlumovými léky, obstřiky, někteří vyžadují i operace. V mnoha případech můžeme počátek potíží nalézt v dětství nebo v mládí.

Jak proti tomu bojovat?

Od narození preferovat spontánní pohyb. To je lezení, chůze, běhání, skok. Již u malého dítěte nechat jej hlavně lézt, nesnažit se ho zvedat. Dítě není malý dospělý. Chceme - li si s ním povídat a hrát, musíme na zem k němu. Dítě nemůžete nutit k činnosti, musí samo chtít, není to cvičená opice, aby se postavilo na jednu nohu, když ho chceme předvést známým. Až bude dítě zralé svalově, samo se postaví. Znovu opakuji: nedívejte se na tabulky vývoje, každé dítě je jiné. Jestli to jedno dítě zvládne v roce, druhé s tím může mít potíže ještě ve dvou létech. Tak to je, nedělejte z toho vědu a netlačte na ně. Většinou se děti nevyvíjejí rovnoměrně, v některých činnostech jsou napřed, v jiných zase pozadu. Pokud na děti budeme tlačit, uvádíme je do stressu a můžeme si docela dobře vypěstovat u něho autistické rysy.

Někdy se mě rodiče ptají, jaký pohyb doporučuji. Doporučuji normální spontánní pohyb, běhat, běhat, běhat... Tím se přirozeně rozvíjí celý svalový systém, protože svaly nepracují izolovaně, ale v celých řetězcích. Nemůžeme zatěžovat jen jednu skupinu svalů. Člověk je uzpůsoben k pohybu, ne k sezení. A zvláště v období růstu.

Různé cvičební systémy nejsou pro děti příliš vhodné, jsou jen návodem a pomůckou. Dítě není schopné ( a ani by ho to nebavilo) provádět opakovaně nějaké stejné pohyby. Několikrát udělá cvik tak jak si přejeme, podruhé již pohyb zjednoduší. Rozhodující je volný pohyb. Takže doporučuji všechny sporty, všechny aktivity, ale musí je podporovat především rodiče! Rodiče v nákupních střediscích slyším křičet na děti: Nelítej, nech toho atd…“

Když vyšetřuji dítě a zjišťuji nějaký problém pohybového ústrojí, ale rodiče jej vedou k pohybu a i některým sportům, nemusí k nám děti chodit na rehabilitaci a přijdou jen na kontroly.

Obecně doporučuji kolektivní sporty, protože jsou většinou i symetrické z hlediska pohybu, např. míčové hry. U dětí do deseti let je výhodné se věnovat více aktivitám, nespecializovat se. Tedy běhat, plavat, jezdit na kole, hrát míčové hry. Každá činnost zaměstnává jinou svalovou skupinu, ale vždy celé tělo. Důležitá je konstituce dítěte, pokud je dítě křehké, astenické, nemůžeme pro něho volit stejné aktivity jako pro spíše svalovější typy.

Nejhorší přístup k pohybu je brzká specializace na jeden sport, např. v sedmi letech dělat jen tenis, golf apod. A pokud se dítě věnuje podobnému sportu, je nutné vyrovnávání jinými pohybovými aktivitami. A vždy stále myslet na správnou obuv, event. ortopedické vložky, pokud jsou nutné.

Pěstování svalů je nezbytné pro zdraví, ale mnoho rodičů i dětí tvrdí, že je to nebaví. A tak se ptám: A co dýchat a vylučovat, to vás baví?

MUDr. Zdeněk Šos, Rehabilitace Šos sro, Dobrovského 254, H.Týn, tel. 379428620, navštivte také naše oddělení v Domažlicích, poliklinika u staré nemocnice, 2. poschodí, tel. 379484511.

Na vyšetření u našich lékařů se objednávejte telefonicky na těchto telefonních číslech ráno mezi 7. a 8. hodinou.

Mezi  lidmi platí obecně názor, že na bolavá záda se přikládá teplý obklad nebo se pacient ponoří do horké vany. Už méně se povídá o tom, že sice člověk vyleze z vany o trochu lepší, ale druhý den již vůbec  nevstane. Vzpomínám si ze své praxe na jednu příhodu, kdy mně zavolal kamarád, abych k němu přijel domů, že má ukrutnou bolest v zádech.  Běžně nejezdím na návštěvy k pacientům, takže jsem ho nějakou chvíli přemlouval, ať přijede do ordinace. Ujišťoval mne, že se opravdu nemůže pohnout, a tak jsem se vypravil k němu.  Bydlí v paneláku a když jsem přišel k němu do obýváku, našel jsem ho na zemi, opřeného o radiátor. Bylo to uprostřed zimy, takže radiátor byl téměř rozžhavený. A kamarád pravil, že chtěl zvednout televizi a prudce ho zabolelo v kříži. Seběhly se všechny báby z domu a jedna přes druhou doporučily, že nejlepší je teplo a právě ho opřely o radiátor. A on se již nezvedl.

Co se stalo? Když se ozývá bolest v zádech, např. po práci na zahradě, někdy při změně počasí, často jako nashromážděná únava svalů, je opravdu vhodný teplý obklad. Můžeme ho aplikovat suchý nebo vlhký. Můžete tedy použít elektrickou dečku ( pozor na probíjení), saunu  nebo pytlíky s gelem, které buď nahřejeme ve vodní lázni anebo vymrazíme( viz dále). Teplo uvolní ztuhlé svaly, pomůže zlepšit prokrvení oblasti a odplaví zplodiny, které se ve tkáni hromadí. Takový postup volíme opravdu často, zvláště jej preferují starší lidé.

Jiná situace ovšem nastane, když k bolesti zad dojde náhle, např. po zvednutí břemene nebo po prudkém neočekávaném pohybu, např. trhnutí celého těla při prudkém zastavení auta nebo tramvaje apod. V tomto případě došlo k protažení svalů a jejich úponů podobným způsobem jako se děje např. při podvrtnutí kotníku, zápěstí apod. Celá oblast oteče, většinou je výrazně omezen i pohyb. Pokud tady přiložíme teplý obklad, ještě zvýšíme prokrvení a otok se zvětší. Je to stejná situace jako kdybychom na podvrtnutí kotníku dávaly horký obklad. To by nás asi nenapadlo. Ale u bolesti zad se obáváme, abychom nenastydli a led nepřiložíme. Takže v případě náhlé bolesti vůbec se nebojte přiložit vymražený obklad s gelem nebo i masírovat postiženou oblast kostkami ledu opakovaně během dne. Pokud jste sportovci, možná máte doma  led ve spreji ( zázračný prostředek k léčení povalujících se fotbalistů na hřišti).   Situace je zase běžnější u mladších jedinců, ale i osmdesátiletý může zkoušet zvednout poleno dřeva a zůstane v pravém úhlu. A potom i on dostane led na záda.

A věřte mně, opravdu nenastydnete!

MUDr. Zdeněk Šos, Rehabilitace Šos sro, Dobrovského 254, Horšovský Týn, tel. 379 428 620, Poliklinika II, U Nemocnice 148, Domažlice, 2. poschodí, tel. 374 442 000, objednávejte se na vyšetření u lékařů telefonicky ráno mezi  7.00-8.00 hodinou

   K dnešnímu zamyšlení mne inspirovala šedesátiletá pacientka, která přišla do ordinace s bolestmi kolenou, kyčlí a zad. Tedy s běžnými problémy v tomto věku.  Paní měla provedena všechna možná vyšetření, od rtg, CT i magnetickou rezonanci, opakovaně ležela v nemocnici a na léky měla tašku. Byl jsem zvědavý, co ode mne bude žádat a ona mne překvapila tím, že nerozumí tomu, že její vyšetření se dost liší, vadilo jí, že se prováděly opakovaně, když ji překládali z jedné nemocnice do druhé, a lišily se i názory lékařů, kteří ji ošetřovali. A tak se mne zeptala, jak je to možné a čemu má věřit.

Paní naťukla velmi častý problém, který se současné medicíny týká. Hned na počátku studia se nastávající lékař dozví zásadní věc: 80% správné diagnózy tvoří správně odebraná anamnéza a vyšetření pacienta. Anamnéza je historie pacienta – o jeho rodině a závažných nemocech, které se v rodině objevují (onemocnění srdce a cév, cukrovka, rakovina), o jeho předešlých nemocech a současných potížích. Jak potíže vznikly, jak se projevují, jak dlouho trvají, kde se potíže nacházejí apod. Ale také má anamnéza zaznamenat vše o jeho práci, co dělá, jakým způsobem, a také čím se baví po práci, zda se věnuje nějakému sportu nebo jen sedí doma u televize. Po tomto „výslechu“  má přijít vyšetření pacienta. Určitě pokud ho vidí lékař poprvé, měl by si ho vysvléknout do spodního prádla a prohlédnout „od hlavy k patě“. A určitě dospěje k nějakému závěru. Záleží samozřejmě na jeho znalostech a zkušenostech.  V tomto okamžiku by se mohly přidat vyšetření krve, moče, rtg a další vyšetření, abychom diagnózu podpořili.

Překotný rozvoj techniky ale posunuje i medicínu do svých spárů. Každým dnem se objevují a vylepšují nové vyšetřovací přístroje a přímo vnucují  lékařům, že bez jejich pomoci pacientovi nepomůže. Drtivá většina potíží pacienta přicházejících do ambulancí praktických i odborných lékařů jsou běžné jednoduché nemoci, které se dají odhalit  jen pozorným vyšetřením. Bohužel často ale nastává složité vyšetřování. Často si je ale pacient i vynucuje a lékař v obavě před možnou chybou raději uposlechne a pacientovi vyhoví. Vyšetření  se také musí objednávat, mnohdy i několik týdnů a měsíců dopředu. A to všechno stojí neuvěřitelné množství finančních prostředků.

A výsledek?  Vzhledem k tomu, že často vyšetření jsou zbytečná, tak i výsledky nemohou nic podstatného ukázat. Vyšetření mají své omezené možnosti, „nevidí“ všechno a ještě samozřejmě dochází k chybám. Americká novinářka Lynne McTaggartová kolem sebe dala dohromady 25 odborníků z hlavních oborů medicíny a pravidelně vydává  přehledy o nejčastějších omylech a rozporných výsledcích současné medicíny.  Pokud Vás tato problematika zajímá, půjčte si její knihu „Co vám lékaři neřeknou“. I zkušený internista může chybně interpretovat ekg, k rentgenu se přistupuje automaticky, stejně tak samozřejmostí začíná i přes velké dávky záření být CT vyšetření. A magnetické pole u magnetické rezonance přesahuje mnohotisíckrát magnetické pole naší Země. Mnohdy zbytečná a ještě nepřesná vyšetření následují další vyšetřování a léčení včetně operací.

 Předešlé řádky nejsou určeny k tomu, abyste nedůvěřovali lékařům, ale jde o to, abyste nevyžadovali zbytečná vyšetření a léčení, které nakonec k uzdravování nevede. Vyžadujte spíše pečlivé vyšetření a vyslechnutí vašich potíží.   Medicína je řemeslo a bud se dělá dobře anebo špatně. 

A má závěrečná rada: „Naslouchejte svému tělu. Většinou vám říká, co máte dělat.“ Možná že to zvládnete i bez lékaře.

MUDr. Zdeněk Šos, Rehabilitace Šos sro, Dobrovského 254, 346 01 Horšovský Týn, tel. 379428620,Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., www.reha-arnika.cz

 

Měl bych se držet svého kopyta, tzn.  jak zacházet s naším pohybovým ústrojím. Dovolte mně tento výlet do jiných částí našeho těla. Důvod je prostý: již měsíc polehávám s rýmičkou a kašlem, a tak jsem nashromáždil docela hodně poznatků a tomto záludném problému lidského zdraví.

Začíná to většinou nenápadně, začneme posmrkávat, tu a tam si zakašleme a nic nevykašláváme. Nemáme teplotu, možná se někdo necítíme až úplně ve formě. Obecným zvykem je, že nad tím mávneme rukou, chodíme dále do zaměstnání a  potíže přecházíme. Většinou nám to opravdu projde. Ale asi to platí spíše u mladších jedinců, kde je rezerva organismu vyšší. U nás jedinců ve druhém poločasu nebo spíše v poslední třetině se takové přecházení většinou vymstí. Snad nejmenší  komplikací  je, že potíže trvají týdny a měsíce. Vzpomínám si, jak nám ve škole říkali, že ve dvaceti viróza a angíny trvají 1-2 týdny, po šedesátce to může být i několik měsíců. Přiznám se, že jsem tomu sám dlouho nevěnoval pozornost, až mne vlastní tělo letos upozornilo důrazně, že je to pravda. Následující rady jsou kompilací oficiální, východní  a „babské“ medicíny – vše co používám, protože nic  pořádně nefunguje.  Snad za nejlepší radu, kterou mohu nyní  dát, je opravdu zůstat v klidu, nepracovat a potíže vyležet. Vezměte si přírodu: všechno se na zimu ukládá do klidu, regeneruje, v aktivitách bychom měli polevit, spíše odpočívat. Patří sem nejen fyzické vypětí , ale i psychické.

Všude čteme a slyšíme, že stačí Paralen, žádná antibiotika.  Ta zabírají na baktérie,  ne na viry. Souhlasím, ale při několikatýdenním průběhu člověk dostane strach, takže se antibiotika předepíší jako  prevence možných komplikací. Asi to není úplně správné, ale rozumím kolegům i pacientům, že své lékaře k tomuto kroku donutí.  Kapky do nosu jsem vyzkoušel téměř všechny, od těch nejzázračnějších  a nejdražších z reklam v televizi až po různé zaručené novinky.  Ideální nejsou, nějaké prostě zkuste. Nebojte se inhalací: do hrnce s teplou vodou dejte několik kapek Atemolu (fi Hadek), ručník přes hlavu.  Nebojte se pocení: východní medicína říká, že pocení vytlačuje energii zanesenou škodlivinami na povrch kůže a ven z organismu. Neměli bychom tomuto procesu bránit.  Hlavně se hned převléci do suchého. Neřešte, že se třeba převlečete třikrát za noc.  Pokud půjdete na krátkou procházku, pořádně se obléknout, dýchat nosem, krýt si šálou oblast úst a krku (na  přechodu ramenou do oblasti krku jsou nejvnímavější body pro vstup chladu do těla). A dále v  teple musí být nohy a bedra.

Stravujte se jednoduše, např. denně vařená polévka, dušené maso se zeleninou apod. Všude slyšíme o blahodárném efektu vitaminů. Tady bych opravdu využil lékáren, berte vitamin C v tzv. megadávkách, tzv. 2x 1000mg. Asi vás to nezachrání, ale celkový efekt vitamínu C určitě tělu pomáhá lépe zvládnout  potíže.  Lepší tady tabletky než syrové ovoce. Dle východní medicíny ochlazuje organismus a to přesně v zimě nepotřebujeme. Stále myslete na teplo, teplo. Teplé obklady na hrudník, prsní balzámy, teplé obklady na oblast ledvin, nestyďte se za vlněné ponožky do postele. A nakonec  jeden super recept. Vy zkušení jej určitě znáte: zázvor ve všech podobách – čaj, nastrouhaný zázvor  s citronem a medem, zázvor bývá součástí i různých sirupů. Údajně obsahuje 640 účinných látek, nevím, které jsou ty nejúčinnější, ale vřele jeho používání doporučuji.  Doplnit si můžete čaj z islandského lišejníku a diviznové kapky.                                                                                 

MUDr. Zdeněk Šos, Rehabilitace Šos sro, Dobrovského 254, 346 01 Horšovský Týn, tel. 379428620,Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., www.reha-arnika.cz

Říká se: kdo spí, nehřeší, ale můžeme našim zádům ve spánku i ubližovat a škodit. Jak ale ležet v posteli a neškodit svým zádům? Víme to dobře všichni: na zádech, na břiše, na boku. Někomu vyhovuje taková poloha, jinému zase jiná. Pokud bychom chtěli usnout v poloze, kterou nepreferujeme, budeme počítat dlouho ovečky ( výborná je také metoda, že si představujete tabuli, na kterou píšete velkými číslicemi pomalu jedničku, potom dvojku, trojku atd. Prý se k desítce nedojde). Ne každá poloha ale je výhodná pro naše záda.

Na zádech jsou záda opravdu nejvíce odlehčena, tělesná váha dobře rozložena. Dávejte si ale pozor na výšku polštáře, krční páteř musí se zády zůstat v jedné linii. Je i výhodný středně tužší polštář, aby se zase hlava nepropadala do záklonu. Nevýhodou je pouze uvolnění čelistní krajiny a jazyka, což vede ke chrápání., což může partnera rušit.

Poloha na boku je druhá nejvýhodnější, jedno jestli na pravém nebo levém boku. Někteří si naříkají jen při poloze na pravém boku, že je pálí žáha, při poloze levém boku, že jim tluče srdce, ale spíše jsou to zanedbatelné problémy. Z hlediska páteře a zad dochází také k uvolnění, chrápání je také mírné. Pouze pozor na polohu hlavy. Polštář musí vyplňovat prostor nad ramenem, aby nedošlo k úklonu hlavy. Vyplatí se na polštář si dávat ještě jeden menší tužší, který bude právě vyplňovat potřebný prostor, aby nedocházelo k úklonu hlavy. Přitažením nohou do  klubíčka se dostáváme do tzv. embryonální polohy, také velmi výhodné z hlediska uvolnění hlavně bederní páteře. Někteří partneři jsou zvyklí spát  na boku, přitištěni k sobě jako dvě lžičky v šuplíku.   Pokud je jim to příjemné, lze jen doporučit.

Poloha na břiše je z hlediska zad velmi nevýhodná, protože záda a šíje nejsou v jedné linii. Abychom se neudusili, musí být hlava permanentně otočena na pravou nebo levou stranu. Snažte se proto této poloze vyhnout.

 Častým dotazem  u lékaře je  zakoupení vhodného polštáře a matrace. Matrace by měla být středně tuhá a hlavně lůžko by mělo být rovné. Vzpomínka na drátěnky, které způsobovaly, že jste leželi prověšeni jako v síti, je opravdu již minulostí. Lamelový rošt lze nastavit tak, že v místech, kde potřebujeme dle polohy klienta více zabořit, je měkčí a zase místa  odlehčená nastavit jako tužší.  Samozřejmě asi by bylo nejvýhodnější, kdyby nám mohl prodejce zapůjčit matraci na měsíc a vyzkoušet si ji. Druhů matrací je mnoho a je to opravdu individuální záležitost. Stejný problém znamená výběr polštáře. Jak už jsem zmínil v předešlých řádkách, vybírat musíme podle nejobvyklejší polohy ve spánku, abychom měli zachovanou linii zad a šíje .

Na závěr této kapitoly jen malá poznámka: Uvědomte si, že poloha, v které usínáte, vůbec není tou, ve které převážně spíte. Během spánku se obracíme. Pokud např. rádi usínáte na boku, zkuste si mezi kolena dát polštář a tím zabráníte otáčení.

A že nemůžete usnout? A probouzíte se? Za to většinou postel nemůže, asi jste si zdřímli přes den.

 MUDr. Zdeněk Šos, Rehabilitace Šos sro, Dobrovského 254, Horšovský Týn, tel. 379 428 620, Poliklinika II, U Nemocnice 148, Domažlice, 2. poschodí, tel. 374 442 000, objednávejte se na vyšetření u lékařů telefonicky ráno mezi  7.00-8.00 hodinou

 Při déletrvající jízdě v autě jste se jistě setkali s narůstajícími bolestmi a nepohodou, většinou v zádech a nohách.  Jízda autem dříve nebo později vede k napětí celého těla, a zhoršení držení těla. Často se dopředu předkláníme, máme většinou i dopředu předsunutou hlavu . Zvyšuje se napětí ve svalech, zkracují se prsní svaly, ramena se tlačí dopředu, všechny klouby, vazy i svaly volají o pomoc.

Obecně platí pravidlo, že bychom neměli překračovat jízdu bez odpočinku delší jak 2 hodiny. Potom by měla následovat přestávka nejen kvůli hygienické potřebě a jídlu, ale kvůli  narovnání a protažení. Většinou stačí projít se po parkovišti, řádně se prodýchat, několikrát se protáhnout např. opřeni o auto (třeba pro lepší fixaci si mírně stáhněte okénko u auta, abyste se mohli pevně přidržet). Zkusit předklon. záklon i úklony do stran, narovnat záda, zkusit si hybnost krku do základních směrů – předklon, záklon hlavy a otáčení do strany.  

 Většinou se zdůrazňuje, že nemáme během jízdy telefonovat, upravovat si make-up ( prodlužovat si řasy, lakovat si nehty). Určitě ale také necvičte během jízdy. 

Vzhledem k častým zácpám na silnicích zůstáváme dlouho stát a takovou dobu můžeme využít k jednoduchému cvičení i v autě:

-          Přitlačujte střídavě různé části zad k sedadlu, horní část zad, bederní  oblast 

-          Tlačte špičkami všech prstů obou rukou proti volantu a vydržte několik sekund ( toto můžete i preventivně dělat během jízdy, povzbudí vás)

-          Zapněte břišní svaly a uvolněte, zapněte hýžďové svaly ( i nadzvedněte zadek), krátce vydržte a zase se uvolněte

-          Procvičte si hlezna, paty zůstávají na podlaze a přitahujte a odtahujte prsty nohou, můžete i nadzvedávat patu.

Celkovou dobu bez přerušení jízdy zbytečně neprodlužujte, protože únava nepozorovaně nastupuje a rychle se stupňuje. Pokud byste zkoušeli, co vaše tělo vydrží, tak vězte, že se nedoporučuje denně jet více jak 800-900km ( i s přestávkami), potom již jde o život. Nebezpečná z hlediska únavy je i hodina po jídle. Krev se přesunula do zažívacího ústrojí,  „chybí“ vám v hlavě a můžete usínat. I když jste zkušení, nejezděte na noc. Velmi nebezpečné je vyjet např. večer a jet celou noc. Po půlnoci nastupuje velmi rychle špatně kontrolovatelná únava a nebezpečí mikrospánku. Pravidelné  biorytmy neošidíte. Když už musíte cestovat v noci, nejprve se vyspěte 4-6 hodin a potom teprve vyražte na cestu. V autě používejte osvěžovač vzduchu, např. s citronovými silicemi ( dopor. firmu Hadek)

MUDr. Zdeněk Šos, Rehabilitace Šos sro, Dobrovského 254, Horšovský Týn, tel. 379 428 620, Poliklinika II, U Nemocnice 148, Domažlice, 2. poschodí, tel. 374 442 000, objednávejte se na vyšetření u lékařů telefonicky ráno mezi  7.00-8.00 hodinou

Lenost drtivě zasáhla současnou populaci, dokonce  se tvrdí, že  nedostatek pohybu může za bolesti zad až z 90%. Zní až neuvěřitelně, že ženy v průměru denně ujdou denně jen 800metrů pěšky a muži 500 metrů. Pokud je to i váš případ, není divu , že svalový aparát zeslábne. Naši kostru drží svaly, nepříznivě  na stav svalů reaguje i napětí a stress. Uspěchaný pracovní den a nedostatek odpočinku vede k napětí svalů až k jejich křečím. Nejvíce náchylné k tomu jsou svaly na šíji, ramenou a  zádech. Samozřejmě nemůžeme zcela pominout vliv věku, změny na kostech i meziobratlových ploténkách, danými opotřebením.  Někteří se vymlouvají na to, že ohnutí už byli prarodiče, a také si stěžovali na bolesti v zádech. Říká se, že až 50% lidé, které poznalo bolesti v zádech, je náchylnější na další epizody bolesti. A že jste po práci tak unaveni, že si musíte lehnout? Viděli jste někdy aktivní sportovce po výkonu? Jdou námahu svalů vyběhat nebo vyjezdit na rotopedu. Spálit kyselé produkty námahy, zaměstnat jiné svaly,  unavené svaly musí relaxovat.

Sezení není to pravé ořechové, to jsme zdůraznili již mnohokrát, ale je zdravější stání nebo předklon?  Platí v podstatě zákonitost, že sezení není vhodné pro zatížení zad, stání je horší a předklon nejhorší. A bohužel hlavně ženy si stání užijí především v domácnosti dostatek.  Vaření, úklid, žehlení. Stání je většinou spojeno i s předklonem. Lituji ženy , které k tomu ještě musí stát i v zaměstnání. Těm bych i věřil, že doma padnou do postele a nechtějí už o ničem jiném slyšet.

V kuchyni musí být přizpůsobené pracovní desky vaší výšce. Standardní výška pracovní je 80cm a je stanovená pro průměrnou výšku ženy 170-175cm. Jste-li menší, určitě nastávají problémy, musíte neustále zvedat ruce a musíte si dávat pod nohy nějaké podložky. Možná používáte i nějaké staré encyklopedie nebo dřevěné hranoly. Lepší na tom nejste, když jste vyšší než 175cm, protože v tom případě jste neustále ohnuti. Máte-li s uspořádáním vaší kuchyně problém a už některé spotřebiče dosluhují (například se rozlomí ovládací kolečko u myčky, nejde sehnat náhradní, takže u myčky máte stále kombinačky k nastavení  kolečka, anebo postupně vyhasínají ploténky  na varné desce nebo nedoléhá trouba a musíte dvířka jistit židlí – neptejte se mé manželky, odkud znám takové  podrobnosti), nejlepší je naplánovat novou kuchyň a parametry nastavit podle sebe. Platí obecně, že když se postavíte k pracovní desce, máte mít natažené nohy, a položíte-li  předloktí na desku, měly by paže a předloktí svírat pravý úhel.

Pokud to nejde zařídit, a řekli jsme si, že sezení je pořád lepší než stání a předklon, zkuste si přisunout k pracovní desce židli a opřít se zadkem o okraj opěradlo. Je to trochu jako chytrá horákyně, ani nestojíte ani nesedíte. Náročnější je se naučit stát jako selka na trhu, s rozkročenýma nohama a lehce pokrčenými koleny. Odlehčení dosáhneme také tím, že budeme střídavě stoupat jednou nohou na nějaký stupínek, malou bedničku nebo něco podobného. Výše postavená noha se postará automaticky o narovnávání vašich zad. Asi to děláte spontánně, že dáte nohu na příčník   u nákupního vozíku, když dlouho stojíte ve frontě u pokladny. Nezapomínejte, že pro vaše záda není ani zdravé zbytečné vytahování, takže potřebujete – li na něco dosáhnout, umýt okna apod., je lepší zase stupínek nebo žebřík než různě panáčkovat na špičkách při věšení záclon. Hlavně během úklidu odpočívejte a dělat vše rozvážně v klidu.

MUDr. Zdeněk Šos, Rehabilitace Šos sro, Dobrovského 254, Horšovský Týn, tel. 379 428 620, Poliklinika II, U Nemocnice 148, Domažlice, 2. poschodí, tel. 374 442 000, objednávejte se na vyšetření u lékařů telefonicky ráno mezi  7.00-8.00 hodinou


 

MUDr. Zdeněk Šos

Pondělí:   8:00 - 12:00
Horšovský Týn - rehabilitace, na objednání,

tel. 379 428 620
Úterý:     8:00 – 12:00
Staňkov, na objednání tel.379484177

Holýšov, na objednání tel.379 491 583

Čtvrtek:   8:00 - 12:00
Domažlice, Poliklinika II, U Nemocnice 148,
na objednání tel. 374 442 000, mobil 601593370 
Pátek: 8:00 - 12:00
Horšovský Týn – na objednání tel. 379 428 620

MUDr. Iveta Holečková      

Úterý:     8:30 - 15:00
Domažlice, Školní ulice / rehabilitace J.Kalousové/

na objednání tel.606 336 509
Středa:   8:00 – 12:00
Horšovský Týn - dle objednávky tel. 379 428 620

Čtvrtek:  8:00 - 12:00
odpolední hodiny vyhrazeny dětským
klientům Horšovský Týn – dle objednávek tel. 379 428 620

Pátek:     8:00-12:00
Poliklinika II, U Nemocnice 148, rehabilitace,
Domažlice- tel. 374442000 dle objednání, mobil 601593370

Rehabilitace Horšovský Týn

pondělí- pátek
7:00- 15:00 dle objednávky

tel: 379428620.
Objednávat se můžete
od 7:00-8:00 denně

Rehabilitace Šos,
Poliklinika II, Domažlice

Pondělí- pátek 7:00-15:00
dle objednávek,
tel: 374 442 000

 

 

acum arcommini trezalka bioteta