Blog: REHABILITACE ŠOS

Často v poslední době slyšíme a čteme v mediích, že osamělý člověk má vysoké riziko zdravotních potíží a zkrácení života. Jsou o tom důkazy?

Na ročním kongresu Americké psychologické společnosti byly prezentovány výsledky analýzy 148 studií s celkovým počtem účastníků přes 300 tisíc osob.   Z těchto výsledků se potvrdilo, že přiměřené sociální umístění snižuje riziko předčasného úmrtí na polovinu. Jiná analýza zahrnovala přes 70 studií s více než 3.4mil. osob a dokazovala, že osamění a sociální izolace má významný efekt na riziko předčasného úmrtí. Toto riziko je větší nebo alespoň obdobné jako ostatní rizikové faktory, např. obezita a kouření. A další dlouhodobá studie již publikovaná v roce 2016 dokazovala, že osamění zvyšuje riziko koronárních příhod a mozkové mrtvice o třetinu. Navíc tato studie prokazovala, že osamění zhoršuje i kognitivní funkce ( paměť).

Samozřejmě se vždy vyskytnou i oponenti, kteří zdůrazňují špatnou prokazatelnost termínu osamění a raději počítají vykouřené cigarety a váhu pacienta. Ale myslím, že podceňování rizika osamělosti a sociální izolace se již nevyplácí v současné generaci starších lidí. A se stárnutím populace bude problém čím dál tím tíživější.

Pokud člověk z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nezvládá běžné činnosti a je odkázán na pomoc druhých osob, má nárok na příspěvek od státu. Jedná se o sociální dávku a hned v úvodu musím zdůraznit, že příspěvek nemá co dělat s věkem.

Příspěvek se vyplácí přímo žadateli. Nezřídka se bohužel stává, že příspěvek použije rodina pro své potřeby a nákupy v Kauflandu. Žadatel si může hradit služby osoby blízké ( např. syna nebo matky), pečovatelskou službu nebo služby domova pro seniory. Můžete zaplatit i sousedce, ale musíte s ní mít podepsanou smlouvu o poskytování pomoci. Pomůcky jako pleny při inkontinenci, hole, chodítka a vozíky hradí zdravotní pojišťovny buď kompletně nebo s nějakým doplatkem. Obecně ale platí, že péče o nemocné a seniory není vysloveně problémem materiálním, ale jde o zajištění péče o člověka, což je psychicky a časově velmi náročná činnost. Často tato péče vyžaduje celodenní službu.

Práce není jen práce, ale patří k ní i odpočinek. Výkon práce však nesmí přesáhnout 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut; mladistvému zaměstnanci (osobě mladší 18 let) musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Přestávka v práci na jídlo a oddech může být rozdělena do několika částí v trvání nejméně 15 minut. Platí však, že přestávky v práci na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci pracovní doby, a proto nelze o ně pracovní dobu zkracovat. Poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby. Tolik Zákoník práce.

Práce je únavná a je třeba si na ni dávat pozor. Jednoznačně se nedá prohlásit, že šlechtí člověka, spíše nás přetěžuje a poškozuje. Zvláště když je jí moc.

Nejen neschopnost, ale doslova absence odpočinku je pro mnoho lidí velikým problémem. Odtrhnout se od práce nebo sledování zpráv je pro ně úkolem nad jejich síly. Důsledkem bývá vyhoření a samozřejmě pokles pracovní výkonnosti. Schopnost dělat několik věcí najednou (multitasking) je totéž jako sedět na více židlích najednou. Dělat stejně kvalitně několik věcí nelze. Začnete dělat chyby, úkoly nezvládnete a vyčerpáváte se.